Kupka - Čtyři příběhy bílé a černé

Dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře (1926), 20×15 cm, 42,5×34,5 ( s rámem), nesignováno, rámováno. Původ: privátní sbírka Praha.

publikováno

v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 56 mil czk v roce 2012, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 8 tis usd, Sotheby’s New York
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi nimi a je vlastně odpovědí na snahy jeho kritiků zařadit ho do nějaké škatulky.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický a vertikální. Dva z nich zkoumají motivy stvořené (organické), další dva motivy dané geometrií. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje.“ Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. I když v roce 1929 vydal Emanuel Siblík Kupkovu první monografii a jeho obrazy si díky účasti na výstavách jistou vážnost získaly, byl v této době prohlášen za „okrajového umělce“, „ničím víc než kuriozitou“. Teprve po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Jednotlivé listy souboru se stále v českých i světových aukčních síních objevují za různé ceny. Před několika lety byl vydán reprint, který je mnohokráte nabízený jako originál. Celý kompletní soubor 26 dřevorytů včetně titulní stránky byl naposledy na trhu v roce 2011. Na trhu se objevují i jednotlivé listy.

Máte zájem o toto dílo? Napište nám.