František Kupka

Barevná abstrakce

barevný sítotisk, signováno vpravo dole tužkou vlastní rukou autora 'Kupka', číslováno, rozměr s rámem 69 x 49 cm

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Studie pro samostatnou bílou z roku 1953 je jedním z klíčových děl Františka Kupky, ve kterém experimentuje s abstraktními formami a barvami. Kromě bílé barvy, která je v názvu díla, zde Kupka využívá i modrou a červenou, čímž vytváří dynamické kontrasty a vyjadřuje různé emocionální a prostorové efekty. Tato kombinace barev, především ve vztahu k bílé, ukazuje Kupkovo mistrovství v práci s barevnými plochami a jejich vzájemnými interakcemi. Dílo ukazuje jeho pokračující hledání v oblasti abstrakce a jeho schopnost vyjádřit komplexní myšlenky prostřednictvím čisté barevnosti a geometrie.

Barevné plány (velký akt)

1910/1966, litografie, ruční papír značeno Henri Deschamps Lith, rozměry s rámem 66,5x77 cm, podle oleje Planes by Colors (Large Nude) z roku 1909-1910, signováno pozůstalostním razítkem v tisku Kupka

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Kupka začíná být objevován až koncem jeho života, v roce 1956 kupuje Muzeum of Modern Art v New Yorku velký počet jeho významných obrazů. Po jeho smrti v roce 1957 se začínají pořádat výstavy a vydávat reprinty jeho slavných alb. Tato litografie byla použita k propagaci Kupkovy výstavy v Paříži v roce 1966, kterou uspořádala Galerie Flinker Paris pod názvem Kupka avant 1914 (Kupka před rokem 1914), 17. březen - 23. duben 1966. Jako předlohu použila slavný Kupkův olej z roku 1909-1910 Planes by Colors (Large Nude).
Litografii vyrobil Henri Deschamps, což byl francouzský litograf, známý svou spoluprací s významnými moderními umělci, jako jsou Pablo Picasso, Georges Braque a René Magritte. Byl schopen vzít jejich obrazy, převést je na litografie a vytisknout je v Atelieri Mourlot, slavné grafické tiskárně v Paříži.

Studie k dvoubarevné fuze - barevná abstrakce

1913, originální barevná suchá jehla na papíře, 16x24 cm, 55x62 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka, rámováno pod muzeálním sklem

Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975 a v řadě jiných publikacích

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Brilantní barevná grafika je jedna z těch, která je označována jako studie k obrazu Amorfa Dvoubarevná fuga, který Kupka vystavil na pařížském salonu v roce 1912 jako jeho první abstraktní obraz, čímž se definitivně přiklonil na stranu nefigurálního umění. V katalogu Retrospective je uvedena Bez názvu. Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako přívrženec teosofie věřil, že příroda se projevuje v geometrických strukturách, které jsou elementy krásy, a umělec by je měl umět intuitivně nacházet. Kupka se domníval, že nevědomí absorbuje různé impulsy a ty pak předává do vědomí. A tak vzniká jakási nová realita ovládaná rytmem a harmonií. Výsledný záznam (obraz) má vyvolávat stejné účinky jako hudba – proto pojmenoval jedny z prvních abstraktních obrazů Fuga. Chtěl najít něco mezi zrakem a sluchem, stvořit fugu v barvách jako Bach v hudbě.
Z Kupkových morfologických studií abstraktního vyjádření víme, že tento motiv řadil do kosmologických studií, ačkoli vždy propojoval různé typy abstrakce. Grafický list má také blízko k obrazům jako Lokalizace grafických hybných sil, Vanoucím modřím či Oživeným liniím, na kterých je patrné Kupkovo úsilí najít pravou harmonii.

Bílé rytmy

1920, dřevoryt na japanu, rozměry 25x40 cm, 47x61 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku, vlevo dole pozůstalostním razítkem Kupka

Původ: aukční síň Praha
Publikováno Katalog muzea Guggenheim, 1975, str. 205-206
podobný motiv publikován v monografii Ludmily Vachtové, František Kupka, Odeon, 1968

Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.


Grafiky a řady kvašů zabývající se bílými liniemi na černém podkladu spadají do Kupkova přípravného období před jeho zásadním manifestem abstrakce Čtyři příběhy černé a bílé. Konkrétně tento dřevoryt má většinu společných rysů s kvašem Bílé rytmy na černém z roku 1920 publikovaném
v monografii Ludmily Vachtové; v aukcích se ale také nabízí jen pod názvem Kompozice. Málokdy je Kupka ve svých experimentech s čárou tak úsporný jako v tomto dřevorytu – grafika připomíná experimentální hudební záznam, kterým se umělci v praxi zabývali až mnohem později v 60. letech. Kupkova linie je na rozdíl od jiných abstrakcí méně strukturovaná a působí téměř náhodně, jako by autor opravdu přímo reagoval na bezprostřední zvuk svého okolí – hudbu či ptačí zpěv.

Píseň Písní Kráska (Sulamit)

1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
původ: aukční síň Praha

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň.
Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.

Píseň písní Pro svého pána

1905-1909, list z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní (Le cantique des cantiques ), dvoubarevný dřevoryt na papíře, 23,5×22,5 cm, 48×46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole

Původ: aukční síň Praha

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázek – stejně jako všechny z Písně písní – je rámován ornamentem, o kterém Kupka tvrdil, že nemá úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.

Píseň písní (Kráska s náušnicí)

1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
Původ: aukční síň Praha.

Vystaveno: Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň.
Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.

Bez názvu

1921, lept, rozměry kresby 23x15 cm, 59x46 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku a vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka

Publikováno v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Grafický list byl v některých prodejích mylně označován jménem Fontána, v newyorském katalogu Guggenheimova muzea je publikován bez názvu a pochází přímo z daru Eugenie Kupkové, autorovy manželky.
Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako malíř v základech pevně ukotvený v secesi zkoumá analyticky svět kolem sebe a vychází ze zákonitostí přírody, přírodních procesů, kde se vše vytváří v přirozeném procesu bez zásahu lidské ruky. Kupka se chce na jedné straně odpoutat od rozumového myšlení a naslouchat vyššímu „hlasu“, na druhé straně se chce dobrat k určitým univerzálním pravidlům, která by jeho tvorba mohla následovat. Vydává se na cestu k nové realitě, na níž se postupně zbavuje všech zbytečných formálních elementů.
Téměř abstraktní grafika zachycuje záznam Kupkova myšlenkového procesu: vychází z tvarosloví přírody, ale zkouší, kam ho lze vizuálně dovést až k pokraji čitelnosti. Grafický list není pro Kupkovu tvorbu typický – je důležitým experimentem v mnoha autorových pokusech nalézt tu pravou abstraktní formu. Kupka byl urputným hledačem možných směrů a nikdy se nevydal jen jedním, jak ostatně ukazuje tento lept na hraně lyrické a filozofické vizuality. Podobné motivy najdeme také v dalších grafikách jako je například Organizace grafických motivů či Elevace.

KUPKA - WALDES Malíř a jeho sběratel

Knihu je možné koupit na stránkách vydavatele DIVUS.

Antikvariát Petr Meissner vydal knihu KUPKA-WALDES Malíř a jeho sběratel. Je to největší, nejrozsáhlejší a nejobsáhlejší publikace o životě a díle Františka Kupky a jeho vztahu s podnikatelem továrníkem Jindřichem Waldesem.

Bez názvu

1921, lept, rozměry kresby 23×15 cm, 59x46 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku a vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016, Czech Business Club Praha, 2016, 2017, UniCreditBanka, prostory privátního bankovnictví, 10/2018-12/2018

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.


Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako malíř v základech pevně ukotvený v secesi zkoumá analyticky svět kolem sebe a vychází ze zákonitostí přírody, přírodních procesů, kde se vše vytváří v přirozeném procesu bez zásahu lidské ruky. Kupka se chce na jedné straně odpoutat od rozumového myšlení a naslouchat vyššímu „hlasu“, na druhé straně se chce dobrat k určitým univerzálním pravidlům, která by jeho tvorba mohla následovat. Vydává se na cestu k nové realitě, na níž se postupně zbavuje všech zbytečných formálních elementů.
Téměř abstraktní grafika zachycuje záznam Kupkova myšlenkového procesu: vychází z tvarosloví přírody, ale zkouší, kam ho lze vizuálně dovést až k pokraji čitelnosti. Grafický list není pro Kupkovu tvorbu typický – je důležitým experimentem v mnoha autorových pokusech nalézt tu pravou abstraktní formu. Kupka byl urputným hledačem možných směrů a nikdy se nevydal jen jedním, jak ostatně ukazuje tento lept na hraně lyrické a filozofické vizuality. Podobné motivy najdeme také v dalších grafikách jako je například Organizace grafických motivů či Elevace.

Abstrakce 01

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

původ antikvariát Paříž

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016, Czech Business Club Praha, 2016, 2017, UniCreditBanka, prostory privátního bankovnictví, 10/2018-12/2018

publikováno
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 16

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký

Abstrakce 15

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 14

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 13

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 12

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 11

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 10

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 09

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký

Abstrakce 08

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 07

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 06

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 05

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 04

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 03

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Abstrakce 02

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký

Čtyři příběhy bílé a černé 26 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 25 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 24 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 23 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 22 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 21 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 20 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 19 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 18 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 17

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 16 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 15 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 14 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 13 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 12 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 11 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 10 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 09 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 08 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 07 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 06 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariat Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 05 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariat Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 04 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariat Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 03 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Čtyři příběhy bílé a černé 02 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž

Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

Blázni

1899, barevná litografie na papíře, 48,9x70,6 cm, 63x96 cm s rámem, signováno a datováno vlastní rukou vlevo dole „Kupka ´99“
Vpravo dole autorské věnování Alexandru Mercereauovi

Původ: aukční síň Praha

publikováno
v katalogu Kupkovy výstavy v Musée d´Orsay, Vers de temps nouveaux KUPKA ouevres graphiques 1894-1912, Paříž
v katalogu Kupkovy výstavy v Kunsthaus Zürich 1976, str. 243
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 23
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975, str. 307

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Czech Business Club Praha, 2016, 2017
UniCreditBanka, prostory privátního bankovnictví, 10/2018-12/2018

Aukční rekord Františka Kupky dosáhl 8,8 milionu eur za dílo Le Jaillissement II (Tryskání II), prodané v roce 2021 v aukční síni Sotheby’s v Londýně. V Česku drží rekord Divertimento II, vydražené v roce 2020 v Galerii Kodl za 90,2 milionů korun.

Na přelomu století, kdy Kupka už působil v Paříži, doznívá v jeho díle ohlas vídeňské secese, jež mu byla blízká zdůrazněním ornamentu před realitou. Počátky v Paříži nejsou snadné – aby se Kupka vůbec uživil, pracuje pro různé časopisy, kreslí módní návrhy i plakáty pro šansoniéry na Montmartru. Ačkoli ve svých ilustracích a satirických kresbách a grafikách vyjadřuje svou kritiku společnosti a potřebu poučovat lidi o vývoji člověka – stále věří, že umění musí být etické. Grafiku Blázni, Biblioman a další kresby vystavuje v roce 1900 na světové výstavě v Paříži v oddělení zahraničních malířů stejně jako Alfons Mucha.
Blázni představují metaforu tehdejšího světa lidské honby za úspěchem a penězi s nacionalistickými předsudky. Tragikomické pinožení sledují klauni jako na divadelní scéně. Různé výjevy představují nešvary tehdejší francouzské společnosti v satirické nadsázce. Litografie je Kupkovým přípisem věnována francouzskému symbolistnímu básníkovi Alexandru Mercereauovi (1884-1945), který se s Kupkou znal osobně a v roce 1914 připravil pro SVU Mánes výstavu francouzského moderního umění.
Podobný velkoformátový grafický list se v aukčním prodeji již nevyskytuje.

v aukci aukčního domu Sýpka Praha se Kupkova grafika Cesta ticha prodává za 720.000 Kč, což je nový český rekord za Kupkovu práci na papíře. Více si o aukci můžete přečíst v článku na portálu o českém trhu s uměním artplus: Nejdražší tisk Františka Kupky.

Kupka v letech 1930 až 1932 maluje cyklus Abstrakce, který je publikován v katalogu Abstraction - Création: Art non figurative a v roce 1946 vychází tiskem i v Praze.

Naposled přijíždí do Čech za účelem předat MNV v Dobrušce obraz svého otce, který na radnici kdysi úřadoval. Ani po dlouhém čekání není přijat. Obraz nechává v ruce úředníkovi na chodbě. Odjíždí zpátky do Francie a následně se vzdává českého občanství.

v aukci Stockholm Auctionsverk je dosažen celosvětový aukční rekord za Kupkův olej 2.553.000 € (téměř 70.000.000 Kč, cena s aukční přirážkou).

v aukci Adolf Loos Apartment and Gallery Praha je prodán Kupkův olej za rekordních 62.000.000 Kč (cena s aukční přirážkou), což je nový český rekord za Kupkův obraz.

Galerie moderního umění v Hradci Králové vydává ke Kupkově výstavě katalog Čtyři příběhy bílé a černé.

Liverpool University Press vydává knižně reprint Čtyři příběhy bílé a černé a Album abstrakcí.

v aukci Phillips London poprvé dosahuje cena Kupkova oleje vice než 500.000 USD (cena s aukční přirážkou).

v aukci Champin-Lombrail-Gautier , Enghien-les-Bains Paris poprvé dosahuje cena Kupkova oleje více než 1.000.000 USD (cena s aukční přirážkou).

Museé d’Art Moderne de la Ville v Paříži u příležitosti Kupkovy výstavy vydává reprint albumu Čtyři příběhy bílé a černé.

na pařížském trhu se začínají objevovat první padělky – katalogizované – Kupkových obrazů a kreseb.

Kupka ve Francii umírá a Musée National d´Art Moderne v Paříži kupuje množství jeho obrazu a zřizuje stálou síň Kupky „Salle Kupka“.

Museum of Modern Art kupuje velký počet Kupkových nejvýznamnějších obrazu.

Kupkovi je 80 let a komerční světová galerie (v New Yorku) poprvé kupuje velké množství jeho obrazu a začíná je prodávat po celém světě.

Jeho obdivovatel nakladatel Žikeš tiskne v Praze v češtině, francouzštině, angličtině a němčině jeho konvolut Album abstrakcí (16 tisků černou na litografickém podkladu) z let 1928-1932. Kvůli minimálnímu prodeji byla pravděpodobně velká část nákladu skartována.

Začíná vystavovat na několika výstavách ročně po celém světě.
V Praze se koná Kupkova velká retrospektivní výstava, ke které je vydán
katalog, Československý stát kupuje do sbírek Národní galerie jeho obrazy. Kritika však hodnotí kladně Kupku – ilustrátora než Kupku – malíře. Je zklamán a místo původního rozhodnutí dožít zbytek života v Čechách se vrací do Paříže.

1936 ve Francii vychází sbírka básní Conquête du silence s originálním Kupkovým dřevorytem navazujícím na Čtyri příběhy bílé a černé v nákladu 225 ks.

Je osloven ředitelem Museum of Modern Art v New Yorku a příští rok Kupka vystavuje v New Yorku.

Kupku vyzývá zakládající předseda Salonu nezávislých Paul Signac na obeslaní výstavy k 50. výročí založení Salonu.

Je v Paříži založena skupina Abstraction – Création, Kupka odmítá předsednictví a stává se členem.

Tráví dva měsíce v Čechách u Waldese, je uctíván, dává rozhovory a mluví do rozhlasu, seznamuje se s předními českými intelektuály. Významný český kubistický architekt a rektor AVU Josef Gočár obnovuje jeho profesorskou smlouvu.

Vychází jeho první česká monografie od Emanuela Siblíka.

Jeho mecenáš a sběratel Jindřich Waldes kupuje část nákladu Čtyři příběhy bílé a černé a s úspěchem je distribuuje v USA.

Je vyznamenán řádem francouzské Čestné legie.

Přestává malovat a pracuje na albu černobílých dřevorytů Čtyři příběhy bílé a černé.
Koncem roku 1926 toto album 25 volných listů vydává vlastním nákladem v počtu 300 ks. Grafický cyklus ale zůstává v té době nepovšimnut a stává se pro Kupku finanční katastrofou. O mnoho let později je označen za první abstraktní grafické album na světě a vychází jako reprint ve Francii, Velké Británii i České Republice.

Své umělecké názory shrnul Kupka v knize Tvoření v umění výtvarném.

Vychází první Kupkova monografie, kterou napsal Francouz Arnould Grémilly. Čeští kritikové projevují velký obdiv a v Paříži ho vyhledávají, aby s ním mluvili o novém umění.

Jindřich Waldes, se stává jeho mecenášem a sběratelem.

Hned po vypuknuti 1. světové války se hlásí jako dobrovolník bojovat, po vítězství v roce 1918 se z fronty vrací jako poručík.

Vystavuje v Paříži své první abstraktní obrazy. Publikum se směje, tisk je zděšen, úřady v šoku.

Prezentuje své abstraktní studie, ozývají se výkřiky nevole kritiky nad porušovaným francouzské tradice. „Vinni jsou cizáci, Slované nebo Američané se svou cynickou nestoudností a bez francouzského vkusu“.

V Paříži vychází kniha Píseň Písní, kterou napsal Jean de Bonnefon a ilustroval Kupka. Série ilustrací nesoucí se v duchu symbolismu je orientována na exotickou sexualitu, což bylo typické pro tu dobu.

Kupkova putovní výstava po Čechách – „z individualisty stal se socialista“. U příležitosti výstavy vychází Album především satirických reprodukcí Kupky, jimiž si tehdejší mládež s velkou zálibou dekorovala své pokojíky.

V lednu 1902 vychází satirický týdeník L´Assiette au Beurre: D´Argent (Peníze). Toto vydání Kupka tvoří jako své samostatné číslo. V květnu 1902 se Kupka podílí na ilustraci dalšího čísla satirického týdeníku L´Assiette au Beurre: Pour Garder.

V Paříži začíná vycházet politicky satirický týdeník ilustrovaný Kupkou L´Assiette au Beurre a distribuovaný po celé Evropě, tedy i v Rakousku – Uhersku, kde zejména u levicově orientovaných čtenářů vyvolává pozitivní reakce, čehož vyústěním je výstava 150 Kupkových zejména satirických děl putujících po českých zemích.

Stěhuje se do Paříže, studuje a ilustruje knihy i časopisy. V tvorbě prezentuje svoje levicové smyšlení, spiritismus i erotiku v plném proudu života „svatého kopce“ (Montmartru) ve jménu rychle střídané lásky a stále dolévaného absintu.

Dostává diplom pražské Malířské akademie, začíná studium na vídeňské Akademii.

Narodil se v Opočně dne 23. září.